|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Kdo by jen řekl že se lze probudit po noci dlouhých nožů kdy v sadech odkvétaj šeříky a venkovánci s plnými kufry posedmé míjejí svoje stanice? Kdo by to jenom řekl? To ráno To ráno jsem věděl že napíši báseň o lidech To první co mě napadne:
O tom jak jednou políbím staré Voršilky šmajdající Ostrovní ulicí tam a sem Ty ztracené v ponurém světě vrzavých bot tlustých punčoškových kalhot a bramborového škrobu
O sousedovi který v noci křičí ze spánku škrábe na zeď a olizuje ji! O něm jak ráno jde s koženkovou vázankou do vozovny a sedne za volant „své“ troleje a uctivě zdraví cestující... A o mně jak mu podávám ruku a říkám: „Pane jsem jako váš soused“
O dětech které si možná jednou ani nevzpomenou na prohibici v Americe počátkem třicátých let Na ropnou krizi středního Východu Nebo na mě....
Kdo by to řekl že se lze probudit po noci dlouhých nožů a napsat báseň
o venkovankách o starých Voršilkách o sousedovi co řídí trolej o mých dětech
a
o nás? Kdo by to řekl...? |
|
|