Pražská….

 Román pro ženy

a pro pány kafe.

Teplý uzený

a pár drobnejch v kase.

Chlapovi upadlo cigáro a tak si zpívá.

Včera ho okradli v cukrárně, smutně se dívá.

Piškoty s mlíkem,

rajčata v salátu.

Plechovka s víkem

a číslo na tátu.

Takovej je pražskej život, kdo by to neznal.

O tom už psal Arbes, Čapek, Neruda, Nezval.

Vím dobře vím, a mám se jak prase v žitě.

Sním, ale sním, o parku a o mešitě.

Chtěla by snad poznat něco, co sama nemá.

To je prostě přažskej komplex, svoboda němá.

Fámy a flámy a prázdný flašky od šampusu.

Cáry a báry a k večeři z suchý z nosu.

Telecí uši,

prasečí rypáček.

Měšťácký hnusy,

pod mostem chudáček.

Vím, to já vím, že v Praze najdeš dobrodružství.

Sním, ale sním, o procházce pod starou hrušní.

Mlč, stůj, koukej se na své boty.

Pojď blíž a dej mi něž ti jednu fláknu sám!!!