Zapomněla zabíjet…
Vznešeně našlapující kočkovitá šelma,
Ohebná
S hlavou hledící k slunci,
Bouřkou v očích,
Horkým pachem krve v tlamě,
Blesky v srdci.
Sklopila pýchu.
Vyhrabala jámu v poušti,
Shodila tam ostré drápy.
Pak-
Vrátila zemi masožravost.
A čumáčkem
Nahrnula přes vše písek.
Úklonu prohnula k nohám
Před pochodní ze stébla trávy,
Jež nechala vzplanout benzín
V pukající dutině jejího těla.
Složila svou krásu
Před branami zámku
Krále pytláků.
Podával jí jídlo-
Malinovou hodinu
Obkládanou jahodovou minutou.
Jako desert-
Dny naložené v octě.
Vzpomněla na minulost,
Do rukou vmáčkla sílu
A prorazila zdivo opevnění.
Vyřízená padla k zemi,
Uvězněná v těle
Bojovala s existencí
Doklopýtala k moři
Zakopla a vrazila do vln.
Vznášela se,
Prožraná uvnitř
Na hladině.
V náruči smrti
Hladící život. |