Položil na mne ruce
A od té doby slyším v morku kostí
Costa rica
A jeho sen možná je snem i mým
Zdi mé cely prý načichly čokoládou
Mírovem plazím se
Možná uniknu doživotí
cele Fidoru
Kolik vteřin než pták odlepí se
Přes strážné věže, kužele reflektorů
Dá mi Boeing křídla
Vteřinu před usnutím
V mražáku vlastní bídy
Myslím na tvé vlásky
Na fádní hlas soudkyně
Když mi tě vzali
U Zdi nářků sprejeři vymýšlí
Fiktivní realitu
A strojek času pohrává si s destiláty
Vteřina změnila se navždy
Nevidět tvé oči
Být v zemi Costa rica
Domácím i cizincem
Básnilas a vymýšlelas verše
Pobíhalas po mateřské školce
A já nedokázal vykoupit čas
Převodem z vytunelovaného účtu
Zásah tvé matky
Osaměli jsme
Sobě za zdí
Nebýt té modlitby
Nenalodil bych naději
K břehům Nového světa
A učil dál šváby dekadentní poesii
A viděl bych tě růst přes plot
Jako cizí dítě
Rozdělili(y) nás
Břehy
Kostariky
|