Říjnové slunce na horských pláních.

Sedíš u potoka. Říkáš vždycky "Spím"

a já vím, že se brouzdáš snem tím potokem jinak

než já, co si zuju těžké boty a pak hledám

v proudu kameny a pak si na jeden sednu a zavřu oči

a protékám těmi kameny

- tak tam tě potkávám

a stejně v noci

něco mezi pohybem a soustředěním za zavřenýma očima