Jdu cestou
lemovanou trním
černé keře těsně
sevřely ten prostor
znenadání nejsou
asi vrchol kopce
šokovala změna :
nádherný výhled !
utváření hýří volností
cítím heroin rozlehlosti
musím se vrátit
zkusit to znovu
jako prve
dusné mlází
proderu se
a :
nádherný výhled !
ideální pahorkatina nese domečky
lesíky něžně cifrují
ano, trylky mi znějí klenbou nebes
kde je všiváctví, korupce, nenažranost ?
nic takového nevidím
musím se vrátit
zkusím to znovu...
složil jsem rispet
abych ten zážitek
vyjádřil i marťanům :
úkazy přírodních dějství
zní kolosálním altánkem
naslouchej tiše
co zpívá zamřížované
neklidem cínových chocholů
jdou zmatky horkovzdušných snů
průsvitky křídel nestárnou
hedvábný kapsář - touha
|