Malá holka a červený víno

Probudím se uprostřed noci.

Ve tmě na nočním stolku nahmatám nedopitou láhev červenýho vína…

Skleničku vytáhnu z pod postele, je na půl rozbitá, na půl vylitá….

Vstanu a

 došlápnu na střepy….

- bílý koberec -

…. slívají se červené skvrny od vína s čerstvou krví mých chodidel….

Projdu se tmou kočce po hřbetě

a svý malý dceři prsty rozčešu vlásky….

,,spinkej holčičko…“

- nejsem její matka, ale mám dceru….

Sedím v okně a nechám si číšníkem z plakátu na zdi dolít víno…

Rty mám rozřezané od ostrých hran rozbitého skla,

krev odkapává do skleničky …

krev misi se s vínem…

….tělo a krev  Kristova…

pořežu si dlaně

….Amen…

nechám krev protékat mezi prsty a hned smývám ji z rukou červeným vínem……

Jen ztěžka od sebe rozeznávám dva barevné odstíny …

…jsou si tak podobné, k nerozpoznání….

…jakoby nám v těle  kolovalo červené víno..

jakoby z rány vytékalo červené víno

… a my si jej dolévaly a popíjeli denně k červenému masu….delikatesa.

…Probudím Kristýnku….nejmenuje se Kristýna…ale říkám jí tak…

…Nevím, jak se jmenuje…ta maličká je němá,je sama a já ji dělám matku…

….pro tuhle noc….

         ,, Pojď, půjdeme se podívat za nočními skřítky…“

Jdeme ulicí obě v noční košili, držíme se za ruce….Přijdeme k muži v potrhaných šatech s baretem na hlavě….má na obou rukou natažené maňásky z ponožek, mají  blyštivá knoflíková očka a místo nosu dírkou prostrčený prst….

Posadím tu dívku potulnému herci do klína, políbím ji na růžovou rozespalou tvářičku a na oba se usměji …

Oni se za mnou ještě dlouho dívají, když se otočím a odcházím…při každém dalším kroku více slz nechávám na chodníku za sebou…..byl to její otec.