jsem lidskou sběratelkou
z mých sbírek nevymizí
nezaniknou výrazy v tvých obličejích
ráno losuji v zahradách strachů pro dnešní den
žluč vsazená v černozem zvolna odkvétá
aby vydala plody
a co když přestanu zalévat
všechny ty modré i červené pomněnky?
a prasklou mříž v pojízdném vězení?
můžu se ještě osvěžit ve špetce
aby mé nároky nevzrostly?
pochopit, pomazat, bojím se překroky
potrhané listy vroucím čtením
chtěla jsem zcelit v ledové výhni
rozranit žhavím si úlomky sklenic a váz
neodchází ale ustává kolem mě dokonalost
proč jsem tak v rozkladných jistotách
že nenalistuji dnes v katalogu tváří
a názvukem tvůj zrak nepotiší?
v ranních hodinách
chce se mi zachovat
hrst kostí z minula rozházím
rozsypu v nákroku
vycejchované lože po letech
mléčné vlasy jsem sundala
kořeny v bolestech ukrájím
radostně massytě dorůstám |