|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Stvořitel a my
Vztah Stvořitele k nám je odedávna opředen mnoha mýty. Budhisté Stvořitele neuznávají, jako bychom si vše stvořili sami. Je to pravda i není. Člověk skutečně Stvořitelem být nemůže, nemá ani potřebnou inteligenci, ani energii. Pokud však Stvořitele chápeme jako někoho odděleného, je to také omyl.
Podstatou Boha a Jeho Obrazu=Stvoření je kromě Principu podobnosti i nám daleko méně známá Jednota protikladů. Je i v tom, že Bůh je virtuálně reálný, jednoduchý i nekonečně složitý, skutečný i neskutečný současně. Podobně koexistuje kvantová a relativistická fyzika. Jak je Nahoře, tak je i dole.
I zázraky se mohou stávat i nemusejí. Nejde tedy vše? Jak komu, vždy je něco skryto v rukávu Boha. Vše je božská Hra na vývoj. Tj. směřujeme i nesměřujeme k Dokonalosti, ta je Věčná. Nedokonalost je skutečná i neskutečná současně.
Tento princip se dá aplikovat i na filozofické poznání vztah nás k Stvořiteli podobenstvím mezi částí a Celkem. Představme si ohromný lustr, který se skládá z nekonečna střípků. Střípek je ze stejného materiálu, má stejnou Podstatu, ale tím je podobnost u konce. Ani my nevíme o Bohu nic, střípek nijak Velikost Boha nenaznačuje, naopak. Je totožný a přesto jiný, v podstatě bezvýznamný a přesto nesmírně důležitý. Bez něj by Celek nebyl úplný!
Vztah je skutečně velmi špatně popsatelný, nejlépe si vypomoci podobenstvím vztahu rodičů k dětem. Nebo Ho chápat jako naši nejvyšší a nejhlubší Podstatu.
Proč nás stvořil? I tato otázka je nesmírně složitá, pro člověka prakticky nepochopitelná. Lze jen naznačit opakem. Proč by to neměl udělat? Jde tedy o naplnění Potencionality. On je Vším, my Jeho zlomkem hledajícím Cestu k Němu. Z Tebe jsem vznikl, k Tobě se vracím.
. |
|
|