Teď a tady
Taky tu a tam
Oddám se té skleničce

Strunu po struně pomiluju prsty a pak
schoulena do klubíčka z listí
nalepena na okno
budu tiše naslouchat hlučnému dešti.

Ševelí
Chtěla bych mu zahrát
divoce rozeznít malé nokturno

Skleničku pevně v dlaních
vím, že mi ji chceš vzít.
Nevěříš, že se nerozplynu do jejích hebkých stěn.

Zaťukám si na zorničky
a lechtivá konverzace s vínem může pokračovat

Ve víně je pravda
tos mi řekl a nedělej, že ne.
Plazíce se ulicí jako stín noci.

A já?
Já ti to věřila. . .