rty rudé od vína
představení začíná
v zrcadle se míhá obraz prazvláštní
identita dvojí
v něm se prolíná
v lidské komedii je to role podivná
schází naplnění
dolít pohár po okraj
na své ztělesnění si zatím jenom hraj
zvyky zaryté pod kůží
těžknou jak železná košile
parfém co voní po růžích
po kterém cítíš se opile
bezděčné grimasy
hloupá gesta
znáš to
ta stará obnošená vesta
v zajetí vlastního klamu
žiješ celé roky
přetvářka a faleš
řídí tvoje kroky
slova plný jedu
jako hadí sliny
říkáš je ty
nebo někdo jiný
|