Prostá vteřina ta chvíle duhy na jinovatce

odkapává lehce

– skoro jako med

Promlouvá obličejem kravskýho zvonce

Neustále připomíná

– dýchej – někdy i zhluboka

Panáček na semaforu zeleně útočí

– chvilka bezdechého napětí

Ve chvíli sedíš doma nad čajem

a mícháš si ho s pralinkami

A za všechno může ta vteřina,

ta krátká chvíle,

kdy se věci tváří černobíle…