Seděli na krajnici a střelka kompasu ukazovala na ni. Jako by se hrála flaška...
Naklonil se a natáh rty, vzala jeho vyšpulenou kachní tlamičku do dlaní, zmáčkla a zatahala za ni.
Vžžžžut! Projíždějící tirák je málem odhodil stranou, zacákal jim záda řidkým blátem. Bylo jasné, že dneska už nikdo nezastaví, že vlezou do autobusu, koupí si lístek o dvě zastávky dál a zkusí se provézt až na konečnou.
Před pár dny se tu vyklopil náklaďák s arašídy a za křovím jich zbyla halda, kterou ptáci zatím ještě neobjevili.
Sůl se mu zažírala do zad masírovaných plesnivějícími oříšky, někam se propadal, padal, padal, zavíral oči, i když slunce skrz šedou masu dnes skoro nebylo vidět.
"Dělej, lásko,
máme jen dvacet minut,"
řekla.
Ikarus zabrzdil a koupili si lístky o dvě stanice dál. |