Cesta k tobě

(dialog o samotě)

 

I.

 

Čím jsi mi?

Nepostižitelně tvůj

Sen zimního soumraku

Čas vychládá

A nesmím tě zadržet

Abys neodešla

Jen spočinout sám

V tvé přítomnosti

Dar dětského jasu

Tvých očí

Nikoliv dotyk

Dovolen je mi

 

 

II.

 

Jsi-li sám

Sám i zůstaň

Abych mohla

Přicházet

Do tvých samot

Můj pohled snes

Jsem tvoje svoboda

Nemiluješ mě

A říkáš mi

Samoto

Jak bys mě znal

 

A mě slzy

Ženou se do očí

Nesmím tě spoutat

Zůstávám v naději

Že jednou

Obejmeš mě sám

 

 

III.

 

Což smím?

Líto je mi

Jen sám

Marním svůj čas

Bez útěchy

Tvá moc mě leká

A skřivan dozpíval

Čas zastavil se

 

Na úpatí

Čeká mě slovo

Mé ano či ne

Přijmi či nech

Návratu není

Jen další krok

A cosi podobného

Stoupání v mlze

ulicí k domu

Co mě čeká?

Ano či ne?

 

 

IV.

 

Najdu tě ještě?

Když za krokem krok

Bez dechu stoupám

tvou ulicí

Mrazivo je mi

A úzko nenávratně

 

Co mě dnes čeká?