|
Objev ten ráj, tu tajemnou zem
kde každý smí si cokoli přát
vůně dálek a myšlenek proud
písečnou stopou času můžeš se dát.
Dlaněmi rozčeř svůj potůček slz
z údolí vrásek vyžeň ten splín
křídla útěchy vzpomínkám dej
z koutků Tvé duše nech odejít stín.
Plamínky v očích svých zažehni zas
na loutnu touhy tělo nech hrát
v měsíční záři žal vykoupej
a v příbojích ticha své srdce nech tát.
V zátoce hříchů se pokorně zuj,
než v botách co tlačí je lepší jít bos
v náruči lásky usínat chtěj
jak ses sem dostal, to Boha se ptej.
Našels ten ráj tu tajemnou zem
kde z tvárnic času si postavíš chrám
na plátnech víček dej snům svým děj
jen tady se léčí hlubiny ran.
|
|
|