|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
| A jednou bych chtela být co nejvýš a pak se rozbehnout a skocit.A pak by to možná stálo za všechno
a konec by byl blízko jen ty poslední vteriny by byli plné štestí.A jednou bych chtela být
hvezdou a koukat se na ty lidi dole a nebýt jako oni a nemít starosti a jen se koukat a smát
se tomu jak jsou pošetilý.A jednou bych se rozhodla že nekomu tam dole splním prání
a tak ukoncím svuj život a tak jsem spadla a ten kdo me videl si mohl neco prát.A chtela
bych být snem ,nejhorší nocní murou a držet toho cloveka ve svých spárech a pak bych
mu ukoncila jeho utrpení a propustila jeho duši ze svých služeb a on by se probudil a byl
by rád ,že to byl jen sen a v té chvíly bych já už byla dávno mrtvá.Moje prání nikdo nedokáže
splnit a nikdy bych si ho nevymodlila a pritom je to jen takové prosté prání.Nechci slyšet ty
ostatní lidi chci jen letet a vedet že potom už nikdy nic nebude a všem se ulevý a všichni budou t
ruchlit a svet se bude tocit dál a já budu nejvýš a rozbehnu se a poletím tou cernou tmou a
nebudu nic videt a nebudu nic slyšet a nebudu dýchat a budu mít strach a nikdo o tom nebude
vedet a já se budu bát a budu litovat a budu vedet ,že všechno mohlo být jinak nemít takové prání.
Ono to ani není prání,je to údel o kterém se nemluví a presto o nem již dlouho vím.A jednou bych
chtela být co nejvýš a pak se rozbehnout a skocit.A chtela jsem být hvezdou na nebi a snem nejakého
cloveka a možná ješte milion vecí ,ale jsem jen clovek a jdu za svým vymyšleným údelem .......už letím
tou cernou tmou a bojím se otevrít oci abych nevidela smrt,ale ona stejne prišla.
Jen nechápu proc.
|
|
|
