sedím židle sedí též
a pokoj voní dutě
v propastech si libuješ
já do té svojí zvu tě
-

jsem jako socha s písku
příliv mi uzmul hrad
a moje židle dřevěná
mi přichystala pád
-

krev moje dostí lepkavá
k té tvojí když se lepí
krvinka v oku zůstává
tvůj rozkrok atom štěpí

-


a děti pláčou v ulicích
nahé a černobílé
"Naschledanou Kajmane
nazdar ty krokodýle"
-

kočičí hlavy mňoukají
když bouře ustane
v propastech si libuješ
Tak přistup! ...satane