|
|
|
PODLAHA Autor: Cobain (Občasný) - publikováno 5.5.2000 (00:49:56), v časopise 10.5.2000
|
| |
Každej si na ní šlápne, v botech, bos či v pantoflích,
jde doprava, doleva, rovně nebo nikam,
ale proč vám to vlastně říkám.
Jen tak, pro nic, na nic,
má mysl nezná hranic.
Ale zpátky k podlaze, fakt vede se jí neblaze,
když na botech je špína, a uklízečka líná,
jí nepomůže od bahna, prachu nebo vína.
A kdo z vás si jí všimne, a proč si každej plivne,
když bez myšlenek bloumá a láska s ním jen cloumá,
a pospíchá, však nestíhá, a běží po ní do dálky,
jak rozsypané korálky, chvátá ale nevnímá.
Ta podlaha má duši a jistě taky uši,
a přitom je sama, avšak stále s někým ve styku
(na co zase myslíš?).
Nás všechny má moc ráda, když drbeme jí záda,
tím jak po ní chodíme, jak velký lidský stáda,
po dlažbě či chodníku.
|
|
|