|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
automatika Gavina Bryarse Autor: Rawen (Občasný) - publikováno 16.5.2007 (17:27:40)
|
| |
...
po probuzení do tmy jež převrhla svět dnem vzhůru kopnul jsem do trosek zuhelnatělých let a hledal nové ráno to přišlo se sluncem, v němž nové peklo odhalovalo hříchy noci minulé
mezi sloupci dýmu domy překutané v prach, hledal jsem aspoň části lidské aspoň ducha znak leč jen ticho bezelstné a pod kopyty prach jak říkalo se
nebylo nač čekat věděl jsem že daleko ale přece někde je alespoň jedno přeživší mládě, staré jen několik let, nebo dospělé to se uvidí, jen nenechat se odbýt mnohým obzorem
/ koupil jsem tedy lístek / a jel za obzor / autobusem / bylo to levné / a sedátka byla pohodlná / za obzor to trvalo hodinu a půl / a bylo to tam stejné
jak v tom prachu a zbytcích ulice jak v těch pavučinách ze střepů a skel najít dalšího jednoho šťastlivce?
/ ptal jsem se na náměstí lidí / leč jsem neuspěl
...
jednoho dne překročím stín každodenního plahočení se někam kde jsem nechtěl být kde jsem jen hledal a nenašel a najdu dalšího člověka nakažen lidstvím mu pohlédnu do očí a uvidím svět který býval a stál slunci navzdory aby pohlazen měsícem rodil čisté myšlenky přímo ze srdce
a řeknu si kam šla ta tma z mých tmavohnědých očí? pro lásku kde se jen toto ve mně vzalo? a až po tvářích slzy postékají bude zas slunce slunce ne peklo bude zas měsíc měsíc ne tma bude zas láska láska
...
|
|
|