Můza, jež nabízí potoky

barokní koruny a vše

co nastoluje hojnost

ne však hostinu

dokonalá, nic nevyčnívá

neschází / konec konání

stříbrný pocit protože souvislost

nosná klenba úmyslu

odvrácena souzením prvního verše

zvolna připadá nic

teprve teď líc, polibek krajiny

vzájemný od třepetání ku třepetání

je

aniž by pronikal