|
"Bože, já jsem tak neštastná!" zvolala Eva v rajské zahradě.
"Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh.
"Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už me nebaví jíst jablka."
"Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpoveděl Bůh.
"A co je to muž?"
"To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli."
"To zní skvěle," zaradovala se Eva.
"Mám ale jednu podmínku," upozornil ji Bůh. "Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."
|
|
|
