V Jeronýmově životě i povaze najdeme mnoho protikladů. Vychován byl rodiči, kteří byli horlivými křesťany, pokřtěn však byl kupodivu teprve poté, co dosáhl věku osmnácti let.Jeho celoživotní vášní byla klasická literatura, svědectví pohanské minulosti. Byl vysvěcen na kněze, ale byl přesvědčen, že jeho skutečným posláním je být mnichem či poustevníkem. A přestože ho jeho přátelé a žáci milovali a že to byl idealista, pozorný k chudým a nemocným, byl také prchlivý a svárlivý, byl sarkastický a choval se urážlivě, a s těmi, kteří se k jeho názorům stavěli odmítavě, jednal s až urážlivým pohrdáním.
Když se Jeroným skutečně stal křesťanem, bylo mu už téměř třicet let, studoval Latinu a řečtinu a hojně cestoval. Bojoval s tělesným pokušením a později se od jakéhosi rabína učil hebrejsky, aby mohl číst Písmo v původním jazyce. Přijal s jistým zdráháním svěcení.Stal se duchovním vůdcem skupiny žen, které zasvěcoval do křesťanství. Přestože udělal velký dojem svou čestností a svatostí, byl Jeroným neoblíben pro svůj sarkasmus a popudlivost. Mnohým se zdálo, že jeho energické obhajování celibátu zmenšuje úctu, která podle nich náležela manželství, a pohané byli uraženi tím, jak ostře je odsuzoval. Objevila se také skandální, třebaže nepravdivá pomluva, že prý udržuje milostné vztahy se sv. Pavlou, jednou ze svých žákyň.