|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Na konec ulice, k rozpadlé zídce, kam vítr navál listí z javorů, panenku přinesly neznámé ruce, teď modré oči upírá nahoru...
Lesknou se ve slunci jako dvě skleněnky, zavřít je nemůže a ani zamrkat tak, jak to dělají ostatní panenky, když děti začnou s nimi si hrát.
Na konec ulice chodívá vítr spát. Na zídce zbořené hřadují ptáci. Přilétli odněkud requiem zazpívat, černí a důstojní jak funebráci!
Těm očím nehybným patří ta písnička - - známá a přece dnes tak nějak jiná... V noci tu tančila na listí po špičkách hrůza jak podivná, zlá balerína!
Pak úsvit - žalobce předloží důkazy, mokrému listí vtisknuté do dlaní. Ranního poutníka poznání přimrazí - - že tohle nebyla panenka na hraní...!
|
|
|