Liška víla a prašivý lev

v času prázdné mysli

pili pohár zapomnění

do dna  úplného

aby k počátku netemna

rozdělili nápoj na dvě části

jednu liščí

a druhou pro vílu.

Liška s vílou

vpluly do netemna

a zapomněly na lva prašivého

který zůstal v temnu prvotním

ve smyčce času

kde dobře bylo

lišce víle i lvu prašivému.

Lev osamělý

rozprostřel slova v pustých mýtinách

aby poslední jiskrou

podpálil prázdný les

a sebe sám.