Systém protiraketové obrany

Systém protiraketové obrany, jak tvrdí USA, představuje účinnou obranu nejen před již existujícím, ale i případně nově zavedeným raketovým systémem.

Radar by v první řadě nesloužil pouze k obraně USA, ale zajišťoval by plošnou ochranu zemí v určitém prostoru. Při případném umístění prvků obranného systému v ČR a Polsku by tento prostor zahrnoval i území České republiky a dalších členských zemí NATO.

USA dále spolupracuje např. s Velkou Británií, kde je také umístěný radar včasného varování, který byl modernizován za účelem ochrany proti balistickým střelám.

USA a Dánsko také podepsaly dohodu o použití modernizovaného radaru včasného varování v Grónsku, který bude zapojen do systému protiraketové obrany během několika příštích let. Na Aljašce a v Kalifornii byly také umístěny antirakety dlouhého doletu a na Aleutských ostrovech na Aljašce byl dále vybudován nově inovovaný sledovací radar. V Japonsku byl vystavěn X – band radar. Na řadě míst po celém světě byl rozmístěn systém Patriot chránící před raketami krátkého a středního doletu. USA také spolupracuje s Německem, Izraelem, Holandskem a v rámci NATO. Spojené státy rovněž vytvořily Technickou skupinu protiraketové obrany ve Španělsku a Tréninkový bojový program protiraketové obrany s Ruskem. S Francií a Ukrajinou zkoumají možnosti spolupráce v řadě nových projektů.

Hlavní důvody, proč ANO

Hlavním důvodem zájmu ČR jednat o zapojení do systému protiraketové obrany je rostoucí hrozba útoku balistickou raketou, která může nést zbraně hromadného ničení (ZHN) na Evropu, tedy i na Českou republiku. Proti tomuto napadení se evropské státy nemohou bránit, protože nejsou schopny vyvinout účinný obranný systém.

Terorismus, hrozba 3. tisíciletí?

V roce 1972 disponovaly funkčními balistickými raketami pouze dva státy – Čína a Izrael. V roce 1985 již bylo těchto zemí deset a do roku 2000 stoupl jejich počet o dalších šest zemí. Alarmujícím způsobem také neustále stoupá počet zemí disponujících ZHN. Bylo jen otázkou času, kdy se mezi těmito státy objeví i země s nepředvídatelnou a agresivní zahraniční politikou a extrémní náboženskou ideologií. Propojení obou vojenských potenciálů – ZHN a balistických raket v rukou tohoto typu vládnoucích režimů s sebou nese velké riziko teroristického útoku. Mezi dva nejrizikovější státy se v současnosti pokládají KLDR a Írán. KLDR již provedla pokusnou jadernou explozi íránský jaderný program je od toho cíle vzdálen pravděpodobně jen několik let. Oba státy navíc disponují rozmístěným arzenálem raket středního doletu. KLDR také testuje pokročilejší raketovou technologii, která umožňuje dolet až 6000 km. (Mohla by zasáhnout i východní okraj USA.) Od Íránu se očekává, že by dosavadního stádia KLDR mohl dosáhnout kolem roku 2015. Právě Írán je pro Evropu jedna z největších hrozeb, protože už jeho současné rakety středního doletu jsou schopny zasáhnout východní okraj Evropy.

Účel radaru

Radar typu X - band, který by měl být umístěn na našem území, bude povětšinu času v pasivním stavu. Aktivace je možná pouze v případě, když americká družice včasné výstrahy zjistí vystřelení nepřátelské rakety. Následně bude radar sloužit ke sledování dráhy rakety, proti které bude navádět antiraketu vystřelenou ze základny na území Polska. Zařízení je schopné sledovat velmi malé objekty i mimo zemskou atmosféru. Antiraketa zasahuje balistickou raketu mimo atmosféru a úlomky při pádu v atmosféře shoří. Na zem dopadne maximálně 5% velmi drobných částeček přibližně do oblasti, na kterou útočná raketa mířila.

Radar typu X - band

Radary typu X – band se používají prakticky po celém světě. Mezinárodní letiště v Praze má X – band radar na střeše kontrolní věže, aby monitoroval pohyb na rozjezdových a přistávacích dráhách.

Radar, který by měl být umístěn v ČR, se používal již řadu let během protiraketových zkoušek na atolu Kwajalein na Marshalových ostrovech. Zařízení bude po modernizaci a renovaci přivezeno do České republiky.

Radar bude napojen na běžnou rozvodnou síť, nebude tedy obsahovat žádný jaderný reaktor. Celkový odběr energie radarového stanoviště se může srovnat se spotřebou sportovního areálu.

Radar nevyzařuje žádné elektromagnetické záření, takže není zdraví škodlivý. Nebude mít také žádný vliv na funkčnost mobilních telefonů nebo televizních vysílačů.

Umístění a ochrana radaru

Zařízení by mělo být umístěno na rozloze 30 ha nejspíš v jihozápadní části vojenského újezdu Brdy.

Proti útoku konvenčními zbraněmi ze země nebo ze vzduchu bude radar chráněn českými ozbrojenými silami, tedy podobně jako například u jaderných elektráren.

Americké vedení

Provoz a ochranu stanoviště by zajišťovalo 150 odborníků americké armády. O odpálení antirakety rozhoduje vrchní velitel armády USA. Představitelé země, na které se bude radar nacházet, budou mít k dispozici on – line

informace o útočící raketě a protiraketě a

vedení státu bude včas informováno.

 Složitější rozhodující mechanismus není prakticky možný, protože hypotetická útočná střela by do Prahy byla schopna doletět za pouhých 15 minut. O odpálení protirakety tedy musí být rozhodnuto do několika málo minut.

Možnost účasti ČR na výstavbě

Pokud by hlavní americký dodavatel rozhodl,že české společnosti jsou dostatečně kvalifikované a nabízejí výhodné ceny, budou mít zřejmě možnost účastnit se stavby zařízení.

Radar v datech

V současnosti je projekt ve stádiu předběžných technických konzultací. V případě úspěšného schválení projektu na americké i české straně se předpokládá vlastní výstavba zařízení v průběhu let 2008 – 2010 a provedení první provozních testů v roce 2011.

Otázka radaru na našem území je velmi ožehavé téma, které prožívá snad každý občan České republiky. Existuje na ně velké množství jak kladných, tak záporných názorů a po dobu několika dalších měsíců bude nejspíš předmětem té nejživější diskuze.