|
Zatoulaná snění
rozběhla se jak na drátkách marionety (v rukou zkušených)
osmiprstá ruka
navlékla si pozlacené opánky
v poklidné aleji stoa
Rozmáchlé tahy napsaných slov
ve skrytu inkoustu
hmotněné v představách prastarých
obyvatel Atlantidy (nakonec i nás smyje voda)
Proč vodit koně ke kaluži pít?
ptali se mudrci (ti s hlubokými vráskami za úsměvy)
-když přijde sám, až bude chtít-
a ti noví tvrdili
"aby došel k té správné vodě"
(vodě posvěcené měsícem, hvězdou, křížem)
k té samé, co stejně jednou všechno smyje
| 
