| |
|
Všechny rubriky
|
Soutěže na Totemu
| > Soutěže na Totemu
| > Prázdninová fotka
| > Podzimní listí
| > Dým bramborové nati
| > Česká zima (poezie)
| > Česká zima (próza)
| > Česká zima (fotografie)
| > Česká zima (ostatní výtvarno)
| > Podzimní depky (poezie)
| > Podzimní depky (próza)
| > Podzimní depky (fotografie)
| > Podzimní depky (ostatní výtvarno)
| > MULTIdepky
| > Mé nejlepší dílo (poezie)
| > Mé nejlepší dílo (próza)
| > Mé nejlepší dílo (fotografie)
| > Mé nejlepší dílo (výtvarno)
| > Mé nejlepší dílo (grafika)
| > Mé nejlepší dílo (multimédia)
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - próza
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - poezie
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - foto
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - výtvarno
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - multimédia
| > MĚSTO (moře, kuře, stavení) - úlety
| |
|
> Podzimní depky 2 (próza)
| > Podzimní depky 2 (fotografie)
| > Podzimní depky 2 (ostatní)
| > Pod povrchem (poezie)
| > Pod povrchem (próza)
| > Pod povrchem (fotografie)
| > Pod povrchem (ostatní)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (poezie)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (próza)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (fotografie)
| > Soutěž - Doširoka otevřené (ostatní)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (poezie)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (próza)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (foto)
| > Soutěž - Pojďte se chvíli bát (ostatní)
|
|
| |
 |
|
 |
| |
|
|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ta spousta diskoték spolu
Tolikrát na kafi
Kde jsem si s Tebou
(Já!)
Dokonce i zapálila
Tak mockrát
Za Tebou v recepci
V hotelu Balkán
Zkoumání Tvý jemný
Složitý
A občas i depresivní
Duše
Ruka, kterou jsem
Se snažila
Ti podávat
Když jsi se zrovna topila
A zábavný vzpomínky
Třeba na lahůdky kde Ti řekli
Bezmasé máme kuřecí
A nechápali
Proč se zlobíš
Tvá posedlost znamením
Blíženko
A praštěná posedlost
Tvou údajnou tloušťkou
(Nikdy jsi nevěřila
Že kosti
Ti z těla přímo lezou)
Tvůj plyšovej klokan
(Kde je mu asi konec?)
Tvý nešťastný lásky
Prožívaný a bolestný
Nikdy jsi nenašla toho pravýho
(A bohužel nikdy nenajdeš)
A Tvůj poslední nekonečnej smutek
Nad odchodem toho nejbližšího
Nevím jak došlo k tomu
Že jsme se sobě tak ztratily
že jsi mi zmizela ze života
někam se vytratila…
Ale kdybys mě mohla slyšet:
Věř, žes mi zůstala v hlavě
Čtu knížky, cos mi o nich vyprávěla
A občas si vzpomenu
Na Tvoje moudrý slova
A na Tvý bláznivý nápady
I když už jsou to dva roky
Kdy si ten nahoře řek´:
„Silvie
Už ses natrápila dost…
Odpočiň si na chvíli…“
|
|
|
