Ptáci

Takže ptáci prej zapomínaj zpívat. Prej se nemaj kde učit nový písničky. No, s tím by se asi mělo něco dělat. Ale co. Sedl si do křesla, pohodlně se opřel a začal přemýšlet. Nic ho nenapadalo. Teda jo, viděl ptáky, jak smutně sedí na stromech a ne a ne se naučit novou písničku. Bylo mu z toho tak nějak nanic. Vstal a přešel do kuchyně. Dal si něco k pití. Pořád ho ještě nic nenapadlo. Vykoukl z okna a hned mu zrak ulítl na strom, kde nějakej pták seděl. Nikdy se nezajímal, jak se jmenujou. Tenhle si taky nezpíval. Jen tak tam smutně seděl. Třeba ani zpívat neumí. Ale co když jo a jen je smutnej z toho, že se nemá kde naučit novou písničku? Sedl si ke stolu, vzal si papír a tužku. Teď bude sepisovat všechno, co ho napadne, takovej jako brainstorming... Dal si na to deset minut. Sledoval ručičku hodinek, jak se blížila ke konci času, co si dal. Pořád nic neměl, akorát pěkně okousanou tužku. Fuj! Rychle ji položil. Tak honem, co by se dalo dělat. Dalo by se je to učit osobně (to je pěkná blbost). Dalo by se dostat nějak víc ptáků na jedno místo, snad by od sebe něco pochytili. Dalo by se dát na strom mikrofon a zpěv toho ptáka zesílit tak, aby byl slyšet na druhej strom, kde třeba sedí jinej pták, kterej se chce něco novýho naučit. Dalo by se nechat něco složit, nahrát to a pak to ptákům na stromech pouštět... třeba do sluchátek. A proč by si vlastně ptáci nemohli něco novýho vymyslet sami?