Líbáme

tu naši hnědou planetu

Co kontinent…

…to hovno

Přiopile potácí se vesmírem

ve své krásné naivnosti (v té dětské, bez kocoviny...)

,,za mírem‘‘

ten náš betonoželezový

 svět…

Je trošku slaný;

Od slz

 co na něj lidé z očí vyždímali…

Trošku sladký;

Od nadějí

 co jsme do něj, mezi žížalky, vkládali…

Trošku kulatý;

Od hor co sahaly po hvězdách

  než údolími se staly

………

……

…

Splachovadlo

-Snad Bůh?…Loutkař?

A co my, já a ty?

Marionety nevinné…

co zem slzami kropíme

Proč?

dál sedláme ten kolotoč...

Pche! Vždyť světem neotočíme

Však v lásku

někteří blázni věříme...

Toaletní papír

-Snad AmundSENova láhev alkoholu

na dně,

topí se klíče k severnímu pólu

I já se dál točím!

A líbám (tak jako vy) svět na prdel;

Všemi otvory,

_řitními

řítím se s vámi ke štěstí!