Ve vsi pod zámeckým mostem,
plakalo dítě pro lásku,
lásku labutí.
Pro lásku labutí
a vy jste ho těšila,
bláznivko poblázněná.
A javor pršel listí podzimní
a vy pro to dítě
chytala jste ho do sukní
a nemohlo to být jinak
a nemohlo to být jinak
Bláznivko poblázněná.
Ale nebojte se Bláznivko,
vy na zármutek nezemřete,
věřte mi.
Tak jako labutě to dělávají,
změníte se na leknín
tam dole na jezeře
a pak znovu
pro zámecké pány
budete tiše zpívat o nevěře.
A za večerů klidných
budete vzpomínat
na něj.
Schovaná pod platany,
znovu to dítě utišíte,
věřte Bláznivko, to přebolí.
|