Neplač jsem tu, nahmátni mě ze tmy, ne tam neee, tam nejsem, trošku se pootoč, nalož ze svým směrem dobře, máš trojrozměrnou možnost, NEZMĚRNÁ MOŽNOST. Hluk a jeho krása… náhmaty ….vesmír / mozek…..všechno je jinak v kontextu této harmonie. Ve zpoceném slunci! Použij rodnej jazyk, nej nástroj a dej se hlasem po zdech, spáry ti podržej nohy, prsty tě navedou správným směrem a ty získáš možnost přehoupnout se přes okraj, přes hranu paměti, opředenou silou legend a ženskou, všepožírající láskou. Před tebou se rozprostře prostor dalekých krajin zatížených vahou čtyř ročních období s chybějícím (jediným) taktem vůči všemu vnějšímu. Rozpaž, zamávej a až se setkáme, za vlnou zvířecího prachu, dáme si pivo a páku.
|