Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 26.11.
Artur
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Sbohem, mé nádraží
Autor: tatra.s.bananama (Občasný) - publikováno 3.4.2008 (21:05:05)

„Rychlík číslo 708, Galán ze směru Luhačovice, Přerov, Česká Třebová, pravidelný příjezd 17:10, který dále pokračuje ve směru Praha hlavní nádraží a Praha Smíchov, přijede k pražskému nástupišti, kolej druhá, pravidelný odjezd 17:11“

Nastoupit tak, a odjet. Odjet někam… kam tyto vlaky nejezdí, co na to říkáte- Pane Kapitáne? Již brzy se dočkám svého, ale vy se mnou nepojedete- už vás nebudu potřebovat. Ano, opravdu odjedu z tohoto nádraží, nikdy jsem tu nebyla vítána. Lidé jako já nejsou vítáni nikde, jejich existence je nežádoucí. Pane Kapitáne, lásko moje, jste již skoro u dna- tam kde já už jsem dávno.

            „Sp číslo 1908 Sněžník ze směru Hanušovice a Letohrad, pravidelný příjezd 17:17, který dále pokračuje ve směru Pardubice hlavní nádraží, přijede k pražskému nástupišti, kolej druhá, pravidelný odjezd 17:18“

Vlak za vlakem, den za dnem, rok za rokem zde ubíjím život. Na ostrově odděleného od světa kolejemi. Jsem sama, sama a vy Pane Kapitáne, sami ve společnosti vlaků, které dennodenně přiváží a odváží zástupy lidí kteří mě ničí jejich znechucenými pohledy, jejich štěstím, ničí mě tím- že umějí žít. To já už nikdy umět nebudu. Lidé jezdí vlaky do práce, houfy studentů jimi jedí do školy. Také jsem studovala, měla bych na víc, na mnohem víc, ale nevyužila, teď už je pozdě- a čert to vem. Skončila jsem tak jak jsem skončila. Vlaky mám ráda, lidi ne, a sebe nenávidím ze všech nejvíc. Našla jsem na zemi cigaretového špačka, mám už jednu jedinou sirku- snad mi vítr nepřekazí mou poslední cigaretu.

„Osobní vlak číslo 5024 ze směru Česká Třebová, pravidelný příjezd 17:19, který dále pokračuje ve směru Pardubice hlavní nádraží, přijede k pražskému nástupišti, kolej druhá, pravidelný odjezd 17:22“

Vlaky tak krásně duní, všecky už je dobře znám. Pane Kapitáne, proč jsem? Proč se z lidí stávají takové trosky? Proč zrovna já? Proč je lidská blbost tak rozsáhlá, že jsem zašla tak daleko? Za pár let mě život zde zhyzdil k nepoznání: vyzáblý vrásčitý obličej, oči nad šedými kruhy jsou vyhaslé a nepřítomné, v klepajícím se pařátu neustále svírám vaše hrdlo. Jsem zrůda, ubožák zahnívající zaživa. Doprovází mě smrad a alkoholový závan. Jsem hnus, špína, kterou by se každý štítil uklidit. Stvoření potácející se nádražím jehož jediná starost je najít na zemi zbytek cigarety, co lidé odhazují do košů, a o vás Pane Kapitáne. Přízrak v otrhaných hadrech, vypadající víc mrtvý, než živý. Děti se mě bojí, ti starší posmívají, dospělý jen kroutí hlavou, opovrhují mnou stejně jako já opovrhuji životem. Titulují mne nejrůznějšími jmény, z nichž „saňťák, nádražní povaleč, otrapa, opice…“ jsou docela mírným odvarem toho, co tu slýchávám. Své jméno si už ani nepomatuji, nemám už nic- ani jméno mi nenáleží. Jestli by někdo z nich tak uhádl, co vám právě v duchu říkám? Napadlo by je že se za sebe opravdu stydím? Že toto nádražní zvíře si něco uvědomuje? Proč ani nedokážu plakat nad svoji existencí? Že by mi už slzy zamrzly od zdejších zim? Proč se ptám vás? Nemá to cenu, nikdy nic neodpovíte, myslela jsem si že mi po ta léta pomáháte, však jsem se mýlila- nepomohl jste mi nikdy, a už mi nikdy nepomůžete.

            „Osobní vlak číslo 5027 ze směru Pardubice hlavní nádraží, pravidelný příjezd 17:25, který dále pokračuje ve směru Česká Třebová, přijede k pražskému nástupišti, kolej třetí, pravidelný odjezd 17:26“

Kapitáne, můj Pane…jste již skoro prázdný, jako já už dlouho. Jak jen vás nenávidím Pane Kapitáne, moje lásko. Co sem let s vámi zabila. Žila sem vámi a pro vás, nic jiného mě už dlouho netěšilo. Netěším se z ničeho, z života, z krásy, nekoukám se už na nebe, na mraky, na ptáky, v noci na hvězdy, ani pozorovat vlaky mě už netěší. Propadla jsem vám vy zrůdo- vidíte co jste ze mě udělal? Vy zabijáku! Dostal jste mě až sem, a se mnou zde setrval. Už vás nechci, ujedu před vámi- již brzy, jsem rozhodnuta. Procitla sem, zaniknu.

            „Rychlík číslo 977 ze směru Hradec Králové hlavní nádraží, Týniště nad Orlicí, pravidelný příjezd 17:33, který dále pokračuje ve směru Brno, přijede k pražskému nástupišti, kolej třetí, pravidelný odjezd 17:34“

Je podzim, brzy zima. Letos už zimu na nádraží trávit nebudu. Práce s odklízením sněhu, časté zpoždění vlaků, lidé sem mačkají ve vlacích s lyžemi, vánočními nákupy, třesou se zimou na nástupištích když čekají na zpožděný vlak. Oni nevědí co je zima, ale mě už je to jedno. Mám nový kabát, dala mi ho taková fajnová paní- položila ho přede mě, beze slova, ani se na mě nepodívala- nesnesla by pohled na mě. Ale už budete mít ode mne pokoj, všichni!

„Rychlík číslo 701 ze směru Praha- Smíchov, Praha hlavní nádraží a Pardubice hlavní nádraží, pravidelný příjezd 17:46, který dále pokračuje ve směru Česká Třebová a Přerov, přijede k pražskému nástupišti, kolej druhá, pravidelný odjezd 17:47“

Myslím že půjdeme, příští vlak bude můj, už nevydržím déle čekat. Upadl jste mi, roztříštil jste se na zemi jako prázdná nádoba- však také ničím víc nejste, stejně jako já. Už nevydržím čekat, vydám se naproti do náruče nového milence. Sbohem, Pane Kapitáne, sbohem mé nádraží, sbohem ty parodie na život!

 „Sp číslo 1903 ze směru Pardubice hlavní nádraží, pravidelný příjezd 18:27, který dále pokračuje ve směru Letohrad, přijede k letohradskému nástupišti, kolej druhá, pravidelný odjezd 18:28“

Pražec po pražci, jdu tobě vstříc. Mezi koleji, směju se, šíleně se směju, můj smích duní jak tvá kola. Tvé světlo je stále blíž. Nebojím se. Budu tvá a ty můj. Pražec po pražci tak už přijď! Až se nádraží probudí do nového dne, bude vše jako dřív, jenom ten starý houmlesák, neustále škemrající o pár drobných, o cigaretu tu už nebude… a komu by chyběl? Pražec po pražci, můj smích je stále silnější, jen pár vteřin. Pohřbí mě vůbec někdo…? Pražec po… rána šílený hluk, skřípání brzd, bolest ustává. Jsem už jinde…

 

„Sp číslo 1903 ze směru Pardubice hlavní nádraží, pravidelný příjezd 18:27, který dále pokračuje ve směru Letohrad,bude z provozních důvodů opožděn…“



Poznámky k tomuto příspěvku
Quotidiana (Občasný) - 4.4.2008 >

to prolínání "vlak číslo..." s textem je dobrý nápad, ale ten text mezi tím, sám o sobě je na můj vkus příliš patelický...

to že skočí pod vlak je poměrně zřejmé,

jedinýho Kapitána co znám je ten Morgan (to je asi dražší pití, bezdéčka maj spíš rum... no možná nějaká nápodoba jménem Kapitán je...to bych se nerada sekla)


Body: 3
<reagovat 
Harfička (Občasný) - 5.4.2008 >
Body: 5
<reagovat 
Ozka (Občasný) - 7.4.2008 > no neznám všechny druhy pití, ale pan Kapitán - spíš mi to znělo jako někdo, kdo rozkazuje - a tak to u alkoholiků bývá (?) zaujalo, někde se to četlo dobře, někde míň, trochu ruší chyby - čárky, háčky, vypadlé písmeno...
Body: 4
<reagovat 
 tatra.s.bananama (Občasný) - 7.4.2008 > Ozka> To je jen přirovnání třeba jako: kapitán nadřízený, nebo loď na flašce od tuzemáku....
<reagovat 
Malá.hloupá.holka (Občasný) - 9.4.2008 > no ty vole.....
Body: 5
<reagovat 
čtenář Nepira - 12.10.2008 > Je mi úplně jedno, že je to patetický. Ani mi to tak koneckonců nepřišlo. Hrozně se mi to líbí...
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter