Ve hře na city

Si panoval jen ty,

ty a nikdo jiný,

ze začátku si byl tak vlídný,

teď je to však jiný,

myslíš si o mě,že sem děvka

ale ze vztahu mi vždycky vyšla pětka!

Celé srdce a duše mě bolí,

Kdo mi dá léčivou mast,která to hojí?

Oči plné slz a smutku,

Z lásky sem opět dostala důtku.

Teď sedím doma v pokojíčku,

A mé tělo a mysl má na krajíčku,

Otočím a rozhlédnu se

A přitom rozpláču se,

Jelikož kam se podívám,

Vidím,jak zamilovaně tě hladívám!

Můj pokoj je plný tebe,

A z toho pocitu mě všechno zebe,

Proč si o mě vůbec myslíš ty věci?

Je to jako bych dostala pěsti!

Nepsal si tak dobu dlouhou,

Teď věřím,že to pro tebe bylo hrou pouhou!

Chtěla sem po tobě nějakou reakci,

A tak sem vymyslela jednu akci,

Odpovědi se mi dostalo během chvíle,

Bolestí můj dech a srdce reagovali jak kdybych uběhla míle.

a ten bolestivý a svírající pocit,

bohužel hned procit.

Nenávidím tě a zároveň miluju

A tý pitomý akce lituju,

Vím,že si za to mohu sama,

Takhle se přece nechová dáma.

Ale plostě sem žárlila a bála se moc,

Po této chvíli nezavřu oči celou noc.

Budu se dívat na tmavé nebe

A přitom myslet na tebe,

Jak sme si hezky povídali

A nad tím,že se dlouho neuvidíme,hrozívali!

Když si mi volával,

Vítr  si s mým úsměvem vesele pohrával,

Teď však jemně stírá slzy z mé tváře

Z očí a  těla vyprchala všechna záře.

Ty si ani nedokážeš představit jak moc mě to bolí

A že se mi to asi nikdy nezahojí.

Chtěla bych to vrátit všechno zpátky zase,

ale ty by si bolestně a hrubě odmítl-poznala bych to na tvém hlase.

Vím,že těmhle slovům věřit nebudeš a budeš mě proklínat,

Ale já říkám pravdu z mého srdce a nemohu ti to zazlívat,

Asi sem ti taky ublížila a zklamala,

Určitě si myslíš,že sem si z tebou jen hrávala????

Tak to ale  není,milovala sem tě a miluju pořád……

Teď tě žádám o odpuštění a pochopení

 I když omluva pro to asi není,

A tak se tedy budu jen smutně dívat

Jak budeš s jinou slečnou za ruku chodívat.

Touto básní a zároveň písní z mého srdce