|
Nature
(Henry Wadsworth Longfellow)
As a fond mother, when the day is o'er,
Leads by the hand her little child to bed,
Half willing, half reluctant to be led,
And leave his broken playthings on the floor,
Still gazing at them through the open door,
Nor wholly reassured and comforted
By promises of others in their stead,
Which, though more splendid, may not please him more;
So Nature deals with us, and takes away
Our playthings one by one, and by the hand
Leads us to rest so gently, that we go
Scarce knowing if we wish to go or stay,
Being too full of sleep to understand
How far the unknown transcends the what we know.
_______________________________________________________
Přirozený řád
Jak milující matka, když se stmí,
uložit k spánku vede děti své,
ochotné napůl, napůl zdráhavé
napospas nechat hračky vprostřed hry,
ne zcela utěšené, v zádveří
je dosud pozorují bedlivě,
příslibem zchlácholené teprv ne,
že pro příště tam budou krásnější;
tak s námi život zachází, smí brát
nám hračku za hračkou a s jemností
se odvést k odpočinku necháme,
aniž si jistí jsme, zda si to přát,
na prahu spánku bez té moudrosti,
jak moc nás přesahá, co neznáme.
|
