KORUNA NOCI
Vzdálené prskavky nočního města
Mávají na mě
Volají mě jménem
Chtějí snad abych běžel tmou?
K další samotě?
K další bolesti pod víčky?
K dalším ránům a poledním bez hlesu?
Jen s kohoutkem, kterému nerozumím
A který zmlkne, když se ho dotknu?
Cožpak volají slabě?
Že se k jejich tanci nepřidávám?
Ne
To já jsem slabý
A ony jsou vzdálené a smutné
Jak koutky sklopených očí, když kýváš hlavou
To není žár a teplo,
A není to radost, ani život
Je to jen chladná noc
S korunou pouličních lamp
A vlečkou stínů
Kterou jí nad krajinou přidržuje mé osamělé srdce
A tak jdu za ní a vím
Dnes už dobře vím
Že její korunu nebudu mít nikdy nadosah
|