.....sama sedí sama pláče,srdce jí při tom bolestně pláče...zase se spálila zase věřila a klukovi své srdce svěřila....už nikdy pravila..........                                   uběhl nějaký čas a znova,je to tu zas.Do jejího srdíčka pronikla láska,ta zlá a čarovná kráska....ale mýlila se strashně moc,na toho kluka myslí den i noc...miluje ho a srdce své mu dala a na oplátku si jeho srdíčko vzala...on je ten princ-ten pohádkový sen,on je ten silný citový vjem....Jirko vím,že Ti to říkám pořád,ale chci aby jsi byl shtastný a jistý.Miluji Tě,jsi můj život a jen ty mu dávásh smysl,smysl žít,radovat se,smát se a být shtastná.to tys mi dal pocit,že nejsem sama a že jsem milovaná..PA..:-*můj čumáčku