|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
V postýlce pohádku přeješ si slyšet, něžnými slovíčky z měkkoučké plyše přenést se ve spánku do dětských let, na křídlech času vrátit se zpět a spolu se ztracenou holčičkou milou alespoň na chvíli stát se zas vílou lehoučce tancujíc měsíčním svitem, či s rozkošně dětským nevinným citem milovat lásky ztracené v běhu uspěchaného času a znovu s nimi něhu prožít u psaníček letících třídou, u milostných vzkazů na tabuli křídou, při nesmělých dotycích v zákoutí měst, při neobratných snahách chlapců tě svést, či znovu navrátit opojení prvních lásek ze stydlivých polibků v zajetí sedmikrásek na rozkvetlé louce za městem v objetí, při slibech věčnosti nezabráníš dojetí, že sice čas nikdy vrátit nelze zpět, že i když prožíváš jediný náš svět, sny ti umožňují neskutečné chvíle - alespoň v duchu dosáhnout vysněného cíle a letmo zahlédnout ztracená přání princezny, co je z ní dnes paní...
|
|
|