Tak krásný den!Slunce svítí,
a přece je chladno a mokro.
Už letím dolů,za vší tou zelení
a radostí rozkvetlých květin..
OO!Dopadla jsem do něčeho
měkkého..lišejník!
Tady je ale nádherně..Žádné
hromy ani blesky..Jenom
přívětivá květena a modré nebe.
Něco se ke mně shýbá..
Má to fialkové lístečky a drží to
na zelené niti...fialka!
Vyzvedla mě do výšin a já teď
vidím všechnu tu nádheru lesů,
pastvin,hor a luk..
Nechtěla bych nikam jinam jít.
Celý život bych tu seděla na
lístečku fialky a kochala se
tím pohledem..
Slunce začalo najednou pálit.
Nějak se mi motá hlava..
Jsem celá mokrá..Co se to děje?
Mé ruce se úplně rozpustily.
Nohy také..Né!Chci tu ještě
chvilku posečkat..Nemohu.
Vždyť jsem jen obyčejná kapka..
Tak sbohem má milá přírodo.
Doufám,že se zase někdy uvidíme..
|