Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 16.11.
Otmar
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Zpovědi, pocity
 > Zpovědi, pocity
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Rozchody a návraty
Autor: fialkova (Občasný) - publikováno 1.6.2008 (00:36:51)
Odešel jsi bez slovíčka promiň, bez rozloučení.
Ledové rampouchy vycházely z tvých úst
a rozdíraly mé srdce, dech ti mrzl na rtech.
Byl leden a venku padal sníh,mrzlo až praštělo.

Ne, neplakala jsem, hrdě jsem stála
se vztyčenou hlavou nechtěla jsem,
abys viděl mé slzy.
Možná to byla chyba.

Nabízím ti svojí lásku, odmítáš jí.
Říkám ti, že tě mám ráda, neposloucháš můj hlas.
Chci ti být oporou, ale ty raději
dobrovolně volíš samotu a přitom říkáš,
že nechceš být sám.

Co vlastně chceš? A víš to vůbec sám co chceš ?

Počkám, až přejde sníh, mráz, led a mraky, 
znovu vysvitne slunko, bude krásný letní den.


Poznámky k tomuto příspěvku
Bajata (Občasný) - 3.6.2008 > Nooo...Fialková...pokud se mi něco velmi těžko četlo, tak je to tahle tvoje..promiň, nemohu říci báseň, ani nevím jak tvá slova nazvat. Nevím jak bude oceněna literárními kritiky...ale po stránce poezie, to co vní hledám a co ke mně promlouvá..musel jsem se posadit a opřít se. A důvod ? Býval jsem jedním z těch, kdo beze slova občas odcházel. Rozdával ledové rampouchy. Byl to čas hektického mládí, kdy si člověk myslel, že svět je jen jeho.. a o citu.. o pravém citu, který přináší snad až věk, nebo samota, nevěděl vůbec, ale vůbec nic. Ta žena stála přesně tak, jak jsi ji popsala.
Život ale asi chtěl, abych poznal sám jak to ,,chutná,, a tak jsem ochutnal i ledové rampouchy zmrzlých slov. A v létě padal sníh.
Kdyby šel vrátit čas... snad přijde zase letní den..přejde mráz, led,i mraky.. snad zase slunko vysvitne...
Jestliže se vrátím zpátky, vážím si té tváře, která nechtěla abych viděl její slzy...a s hrdě vztyčenouhlavou se dívala..jak odcházím. Tehdy jsem si myslel, že jsem vyhrál.
Veliký omyl. Až s odstupem času jsem našel odpověď na otázku: Co vlastně chceš?
A víš ty vůbec sám, co vlastně chceš???
Myslím, že pochopí jen ten, kdo tím prošel.
Fialková, díky. A kdyby někdy... nedej bůh...stůj se vztyčenou hlavou. V té dané chvíly je to to nejlepší, co může člověk udělat. Hodně štěstí..
Body: 5
<reagovat 
 fialkova (Občasný) - 4.6.2008 > Bajata> 

Ahoooj Bajata,

omlouvám se, jestli jsem svojí zpovědí, vyvolala nějaké nepřijemné vzpomínky. To jsem opravdu nechtěla. Jak to příjme literární kritika je mě více méně jedno. Zpověď vznikla cca před čtyřmi měsíci Od té doby se mnohé změnilo, možná zlepšilo, možná zhoršilo ( ON se snad vrátil, já ho víc a víc mám ráda  atd.,  ) co ti budu povídat znáš to přece sám. A já jsem konečně pochopila, že o chlapa se musí bojovat.

Vždycky, když nějaký odcházel z mého života stála jsem hrdě se vztyčenou hlavou a nechala ho jít kam ho jeho srdce táhlo. Protože jsem si myslela chceš volnost ? Máš ji mít já tě držet nebudu. Stejně by to asi k ničemu nebylo. Teď, ale jsem pochopila, bojovat se musí, i když výsledek není vždy jistý ani jasný. :-))

 


<reagovat 
 Bajata (Občasný) - 5.6.2008 > fialkova> NENENENENE......To patří k životu !!! A nepříjemné vzpomínky ??? Ano. ALE NA MOJÍ HLOUPOST !!! Jinak jsi svojí zpovědí vyvolala krásné vzpomínky !!! Proto se mi to tak těžko, moc těžko četlo.
A se tvým názorem: Bojovat o chlapa.. ano..souhlasím.
ale se vztyčenou hlavou. Stejně tak chlap musí bojovat o ženu.. opět ale se vztyčenou hlavou.To ostatní jsi krásně řekla v samém závěru. Hodně štěstí.. Jdu si k tobě na chvilku posedět a zadívat se třeba jen na noční oblohu, co nám září nad hlavou. Dovol prosím, abych sám sobě popřál dobrou chuť.. Nuže.. sedím pohodlně, je tu útulno (jako vždy) a otvírám jídelní lístek. Tak pa..
<reagovat 
fialkova (Občasný) - 6.6.2008 >

Díííííííky,

mám radost, že jsi opět zašel posedět a třeba se jen dívat na noční oblohu. Přeji ti dobrou chuť vždy když sem zajdeš. Doufám, že jsi si pochutnal na některém z mých dortíků a že se zde cítiš dobře. No a já, já bojuju se vztyčenou hlavou, i když občas je to těžké.


<reagovat 
Věza (Občasný) - 24.10.2008 >

Silné, krásné, smutné. Souhlasím s tím že si máme zachovat hrdost a neplakat před zrádným partnerem, ono to stejně k ničemu není, muži to nemají rádi.. Není třeba se pláčem ještě víc ponížit (i když to často není lehké). Polevit svým emocím je lepší až pěkně o samotě a srovnat si pak v klildu v hlavě co vlastně od života chceme, co chceme dál. S tím že máme ale bojovat máš taky pravdu. Život je jeden velký boj a musíme bojovat o všechno. Nic totiž nedostaneme zadarmo. Ani lásku ne. Láska je oheň který se musí neustále udržovat. A přikládat pomyslná polínka musí oba partneři, protože pokud bude dlouhodobě jen jeden dávat a druhý brát dopadne to přesně tak jako ve tvých slovech v Rozchodech a návratech. Vážím si tvé upřímnosti ve tvých větách a moc mě těší (jak čtu a vidím) že nejsem jediná komu tvá slova přináší a dávají NĚCO VÍC.....          (P.S.: Kdyby bylo možno ohodnotila bych nejméně desítkou.)


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter