Začátek
(S-Pray 2)
Vlna za vlnou v písku omývajícím má chodidla,
Nastavuji dlaně sluneční záři,
Vnímám tvůj polibek zas a znovu zas,
dnes a ještě zítra, na adjna chakru,
jako by neexistoval žádný mezičas.
Oživuješ kořeny mého stromu, svými slovy
Hladíš, ovíjíš, tiše v pozadí
pozoruješ, svlékáš mě beztak nahou,
zeširoka vesmír mnoha vět,
k nohám snášíš fakty, pravdou.
Poklekám dolů k Tobě, dlaň v dlani,
Líbám tě na hřbet ruky,
Máš mou víru, odříkání, sten krátký
je její vzlyk, když mluví,
k Vám oběma, vyčkávám, bez oprátky.
Tiše nořím se do atomární soudržnosti,
Sním o sotva slyšitelném slovu,
vmeteném do mých ušních receptorů,
purpurově rudým drakem,
dechem, hlasem, jenž přijmu bez odporu.
Snad v rybí síti nebyla bych tolik snadnou
kořistí k polapení, zvědavostí,
jako když vidím úsměv, který mění
data v radost, potěšení,
existenci, v „jsem rád“ poblouznění.
Za každý z nich bych dala plejádu svých světů,
S hrachovým zrnkem na talíři,
Vnímala prach vířící ve světle svíce,
Podlehla, zbrocena krví, mo.í,
Žádala absolutno už nevracet se více.
|