Detaily v celku
Když ptáci v rozbřesku zběsile křičí,
ke kýči výtvorům předkládá bůh
svůj obraz zrození v posunu rotace
prostinké Země, jež jímá svůj vzduch.
V novém dni žena se u stolku líčí.
Svůj portrét v zrcadle na tvář si krášlí,
detail ji zajímá, že i to kýč?
A slovo význam tkví v bloudivé otázce,
že každou vteřinou je něco zas pryč.
Hlavně, že význam svůj si všichni kdes našli.
Mezitím planeta klidně dál točí
křik ptáků, ženu i modravý vzduch.
Detaily v celku tancují kreace,
lhostejno bylo dřív hmota, či duch.
Ta žena klidně své líčení končí.
|