ne nejsem nikým

beznadějně hledám kliky

dlaně

které mi ukradli a za ně

nakoupili sáček cucavých bonbónků

mizím jen půl jména na zvonku

mi zůstalo

teď už i srdce splašeně bít přestalo

mrtvolné mrazení

a spřežení

divokých koní

které za věčností se honí

a bez dechu

vyplivnou poslední útěchu

rozplývají se v mračnu

a ještě než znovu začnu

plíživě se rozkládat

pověste kdo jen mi otevře hrad

jedině v něm se chci bát

a nový život si malovat