Vichřice skučí, až to rve uši na kopci boří se hřbitovní kámen na kříži umrlec, ledasco tuší čeká už po šesté na vlastní ámen
kůže se svraští v mžiku, bez teče mrzne, až praští, roští krev saje v čertově lese, kde se čas vleče černý kněž v kleče sprostě se kaje
v pekelném rubáši na plese s ďáblem z huby se zapráší proklaté stařeně přez kosti do dřeně, krmené žrádlem vynesou s prádlem na marách v pěně
ohyzdná ruka zkřivená kloubem zčernalá špínou a zostřená drápem nad červy vyžrané plýtváním koumem že pařát vyzívá na parket, chápem
Řinčící stroj v zoufalém běsnění jak včelí roj o milost prosí smrtící zdroj - doměnka nesmění - temný vrah hláskem povídá cosi
otáčky kritické, víc než maj být rychlost je urputná, kozlí dech mečí mršiny mýtcké nemůžou shnít život jim zachutná v smtrelné křeči
ve mlýně, při mariáši, mizí prsty na nohách při rohatých hrách se sluší hledat vlastní rány práh na Bogotě lidi straší, každý člověk sám svůj vrah
pod koleny hrách tě tlačí, stačí na tě - sektegah, -
|