KÁRA

Napadlo mě, že většina lidí nikdy nedojde štěstí, protože se nikdy nepřestane snažit postrkovat svou káru dospělosti naloženou vážností a jalovou moudrostí, místo toho, aby to všechno složili vedle cesty, sami do vozíčku vsedli a, jako to dělávali v čase dětství, pro čistou radost z jízdy, se spustili z vršku, křičíce, ne, aby se všichni otáčeli, ale pro samotnou radost, že jedou, že žijí a že to tak pěkně sviští.