Krátká historie nejúspěšnějších hrdinů amerického komiksu

Pro někoho komiksové knihy představují čtení pro děti, někdo si pod nimi představí legrační příběhy naivních zvířecích postaviček Walta Disneye, pro někoho znamenají zábavné čtení undergroundových příběhů. Ačkoliv největší popularity se komiks dočkal v místě svého vzniku, ve Spojených Státech na přelomu 30. a 40. let, jeho popularita pokračuje do těchto dnů.
V roce 1933 se knihy s kreslenými postavami prodávaly bídně a každý prodaný kus mohl být tím posledním. Nikdo v té době v úspěch komiksu, jako nezávislého média, nevěřil. Na trhu se držela největší společnost mající na starosti jejich publikování a to Donenfeldova společnost, která byla největší svého druhu.
Jednoho dne si agent novinářského syndikátu Gaine všiml na svém stole zatím bezvýznamného seriálu jménem Superman a rozhodl se jej nabídnout firmě Donenefeld. Po tom co se v roce 1938, Superman, autorů Jerryho Siegela a Joa Schustera, objevil v prvním čísle Action Comics, zaznamenal obrovský úspěch, jenž znacně poznamenal vývoj této dosud nepříliš úspěšné literatury.
Supermana bylo vytvořeno bezpočet televizních a kreslených verzí, včetně filmové. Zpracovaní z roku 1978 s Christopherem Reevem, Marlonem Brandem a Genem Hackmanem, je jednou z mála adaptací, držící se originálu.

Superman byl jako malé dítě poslán na Zemi svými rodiči z planety Krypton, které hrozilo zničení. Na Zemi byl nalezen manželi Kentovými, kteří jej adoptovali. Již v raném věku u sebe zpozoroval nadpřirozené schopnosti, které jej odlišovali od všech ostatních. Na radu svých rodičů se rozhodl svůj mimozemský původ a neobvyklou sílu držet před světem v tajnosti a později se rozhodl pracovat jako novinář pro deník The Daily Planet. Brzo se na pohled nevinný novinář Clark Kent objevil v ulicích města Metropolis v těsném červenomodrém obleku se znakem S na hrudi, a začal konat hrdinské skutky. Díky jeho boji po boku spravedlivosti si jej obyvatelé města brzo zamilovali. Následně se dostal do křížku s Lexem Luthorem, černou ovcí města, který se chystal potopit pod moře celé území Kalifornie a jeho plán se mu podařilo zhatit.
Přestože z našeho pohledu některé scény působí humorně, je tento filmový Superman asi jedním z nejlepších. Tento snímek byl také oceněn soškou Oscara za speciální efekty (John Williams) a bylo vytvořeno jeho pokračovaní ,,Superman 2”(1980),,, Superman 3” (1983) a vznikl i čtvrtý díl. Po velkém úspěchu Ocelového muže, jak byl také Superman nazýván, Donenfeldova firma přišla v roce 1940 s novou bombou, autorů Billa Fingera a Jerryho Robinsona, s originalním názvem Caped Crusader, který se později přejmenoval na Batmana.

Batmanem, který zaznamenal asi největší diváckou úspěšnost, je ,,Batman” z roku 1989 v režii Tima Burtona, oceněný mimo jiné jedním Oscarem, British Awards či Zlatým Glóbem pro Jacka Nicholsona. Dvojroli milionáře Bruce Wayna a Batmana, si zahrál Michael Keaton, který předvedl slušný herecký výkon. Nejvíce přesvědčivý byl ale asi práve Jack Nicholson, v roli Jokera, jehož morbidnímu humoru asi málokdo z nás odolal.
V tomto Batmanovi byli původní charaktery značně pozměněny. Místo Catwoman (ženy, jež v komiksu bojuje na straně zla) zde vystupovala fotografka Vicky Vale (Kim Basinger), která nemá s Catwoman téměř nic společného. Joker (Jack Nicholson) byl směsicí Jokera a zločince Two–Face(Dvojí-Tvář) a ani ostatní role se zcela nedržely předlohy. Batman se dočkal pokračování ve v Burtonově režii s názvem ,,Batman Returns “ roku 1992 s Danny DeVittem, Michelle Pfeiffer (Catwoman) a opět Michaelem Keatonem. Známý je také Batman v režii Joela Schumachera, ,,Batman a Robin”(1997) a ,,Batman Forever”(1995). Úspěch obou dvou superhrdinů, Supermana a Batmana, byl následován brzy dalšími jako byla Wonder Woman (1942) a Blackhawk (1944).

Až o několik let později se ale objevil hrdina, který se dvěma předešlým nejvíce přiblížil svou úspěšností, a to Marvelův Spiderman. Tento příběh mladého studenta, změnícího se v Pavoučího muže, autorů Stana Leeho a Stevena Ditka, se vyskytl poprvé v sérii s názvem Amazing Adventures v roce 1963. Marvelovy komiksy (Marvel Comics) začaly poprvé vycházet v roce 1939 a byli v té době publikované Martinem Goodmanem. Jeho nejznámější sérií byli Torch a Submariner, žadný z nich ale neměl takový úspěch jako Spiderman. Peter Parker byl mladým studentem, který byl pokousán radioaktivním pavoukem při nehodě v laboratorním středisku . Po chvíli u sebe zpozoroval neobvyklé vlastnosti včetně schopnosti přichycovat se pomocí vláken, které uměl vystřelovat ze svého těla, podobně jako hmyz, který jej napadl. Po vraždě svého strýce se přidal na stranu boje proti zločinu. Jeho největším nepřítelem se stal Goblin, jenž byl původně otcem jeho nejlepšího přítele a svou druhou identitu získal při nehodě v laboratoři.
Spiderman nebyl na rozdíl od Batmana a Supermana někým, komu byl jeho obdivuhodný potenciál dán do vínku, jeho odlišnost vznikla vlastně nehodou. Nebyl také tím, pro koho by bylo jednoduché se přiklonit na správnou stranu boje. Nejednal morálně a bezchybně od začátku jako Superman a nemůžeme jej v tomto smyslu srovnat ani s Batmanem, pro kterého byl boj proti zlu jeho vlastním rozhodnutím. Peter Parker si musel projít morálním dilema, než se rozhodl, která strana mince je ta správná. Také fakt, že byl chudým studentem z New York City a ne milionářem z města Gotham, nebo mimozemšťanem z planety Krypton, jej zařadilo více k obyčejnému človeku, než jeho hrdinské kolegy. V 60. letech, kdy začala jeho zázračná dobrodružsví vycházet, se s ním mladá generace snadno ztotožnila. Každý rozuměl jeho chudobě, tyranizování ve škole a nešťastné lásce.
Jeho nejnovější filmovou verzi s Tobeym Maguirem v hlavní roli jsme mohli shlédnout před několika týdny v kinech. Tato verze oslovila diváky nejenom držením se původního scénáře, ale hlavně speciálnimi efekty, na kterých se podílel John Dykystra (Hvězdné valky). Nehledě na velký komerční úspěch, který si Spiderman vydobil po několika dnech promítání, lze říct, že tento film opět znovuzpopularizoval komiks. V televizi se opět vysílají dávno zapomenuté adaptace Supermana a na stancích je opět poptávka po tenkých papírových sešitech komiksů. V obchodech se regály prohýbají pod hračkami s logy superhrdinů a každý druhý malý kluk má tričko se svým oblíbencem ve skříni.
Pro někoho jsou komiksová dobrodružství pohádkou nebo nedostatečně intelektuální smyšlenkou o zakomplexovaných jedincích. Obzvlášť v těchto dnech se ale ukazuje nejvíce, jaké je jedno z poslání komiksové knihy. Je to přenášení mýtu hrdiny z generace na generaci. A v tomto bychom neměli vliv komiksu podceňovat!