Mnoho ze sebe jsem rozdala
v průběhu uplynulých let
bílé křišťály ze svého srdce
plnými hrstmi jsem rozdávala
Prošla temným údolím
nebylo moje
myslela jsem že ovlivnit mě nemůže
stalo se
Jsem stejná a přeci jiná
moje části se rozptýlily Vesmírem
přicházejí ke mně zpět
vítám je s radostí
Od temných údolí se odvracím
nebudu jimi dále procházet za jiné
nechci nést jejich bol
ke světlu se kloním
Své srdce lásce otevírám
růžovým světlem léčím
svou pravou cestou jdu dále
jen s malým zastavením
Jsem jiná a přeci stejná
bílý křišťál se ke mně z hvězd navrátil
slíbila jsem si
že nedám ho již nikdy všanc
Pouze světlo z něho budu rozdávat
úsměvy sluší všem
Našla jsem sobě rovné duše
díky za ně posílám.
Jsem stejná a přeci jiná ...
|