Bezbarvé
Hodina odbíjí půlnoc.
Bezbarvé řeky,
bezbarvé touhy,
dokrvava rozedřené tlapy plačící lvice.
Situace tupě zírá do prádzna.
Krtek čistí zablácená kola lokomotivy
a čas si zavázal tkanice od čepice s trojbarevnou bambulí,
šálu uvázal
a na zkřehlé ruce natáhl palčáky.
Hodiny odbíjí půlnoc.
Bezbarvé řeky,
bezbarvé naděje,
plačící lvice kulhá k mláďatům svým.
Krása a moudrost,vystavující na odiv světa nohy a vlohy,
znamená nutnost podepsat božskou prozřetelností
rozsudek Smrti nad Julií a Romeem.
Vítr vydal první číslo Trucmagazínu.
Uragan času zametá cestičku Mléčnými závějemi
a fantom básní stopuje plačící lvici.
Anděli, zatrub na počest korunovace jsoucna!
Anděli, vyjmi hřeby z ukřižované krásy a moudrosti!
Anděli, vytrhni trny z tlap plačící lvice
a ji a mláďata její skryj pod křídly svými.
Hodiny odbíjí půlnoc.
Bezbarvé řeky,
bezbarvé představy,
nedochůdče fantazie.
Přeješ-li zlo druhým,
vrátí se ti v podobě Smrti a vraždy bližního tvého.
Čas se směje
a Mléčné koule hází věčnosti do bledého obličeje
a fantom básní zaujal vyčkávací postoj.
Anděli,pst!
Plačící lvice a její mláďata spí.
Hodiny odbily právě půlnoc. |