Četník
Bílá je pomluva,
černá lež
a šedá mezi řádky krví zbarvená pravda.
Zelená hnědá
pro chudála dobrá,
chtráka ošidná
a zbohatlíka nudná.
Pábitel se vemlouvá,
myslivec koná,
a spisovatel tisk pozve do manéže
na vystoupení krotitele ve ,,svobodné kleci".
Žlutá modrá
na čestné slovo skoupá,
ale pro faleš dobrodiní třeba i u Boha vyprosí.
Kohout bečí,
ovce ječí,
však slovutný pan Vůl tupě zírá do nedohledna.
Spravedlnosti, dej si bacha
nebo dostaneš zaracha!
Trestní oznámení ti totiž raší
v zahrádce za domovními dveřmi.
Oranžová fialová
pro blázna a četníka alarmující,
protože skutek jim právě na oběd utekl
a spánek vánek v posilovně právě přemohl
jejich bystrý rozoumek!
Opak?
Copak?
Přece plést smuteční věnce pravdě a svobodě na rakev.
Duše v ráji zaplesají.
Čerti v pekle zavýskají
a člověk vytrhne trestní oznámení i s kořeny ze země
a zaklepe spravedlnosti na domovní dveře...
Opak?
Copak?
Přece zahrát pravdě a svobodě vojenský pochod na pohřbu.
Bílá černá,
čedá krví zbarvená
a ta zelená hnědá,
žlutá modrá,
oranžová fialová
koukají na to,
jak červená Boha před člověkem zpovídá!
Opak?
Copak?
S vítězným pokřikem dál! |