|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 plagiátor (Občasný) - 30.11.2008 > Jednou... to je opravdu čistý, koncentrovaný text. Pak ještě: Vzdušný sloup do vzduchu vytyčíš bělmy.
Zbytek je pro mne příliš rozkošatělý: bílé plachty, sluneční moli, nášlapné ozvěny, kroky, břehy, náměsíčnost...
| | | | <reagovat |
|
|
|
| |  egil (Stálý,Redaktor) - 1.12.2008 > Lei>
to je, v prvním plánu, taková dost konkrétní vize - si to představ: epikleptické cukání na zemi, jako by člověk chtěl vo--- svůj vlastní stín...
v podstatě manifestace smrti, alespoň já to tak, poměrně intenzivně, vnímám...
dík..
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 birkin (Občasný) - 17.6.2009 > Pro mě jsou středobodem ty Pompeje, tam je to nejpřesnější, jak je to zpřevracené (mimické svaly ano jako v Pompejích, jen otiskový materiál jiný, lebka třeba v Pompejích, třeba na místním hřbitůvku, velela by logika, TAKHLE to ale vystihuje vše v té situaci, odvrácený pohled v tom nejdrastičtějším momentu, morbidní chuť dívat se déle a za ni i trochu hanba, ohledy a jistá přechodná plachost k tomu, komu se to stane(bez 1. trojverší celý zbytek básně s různými obrazy,které svou nápadností až přetažeností jako by měly odvést pozornost), to vše tam je). Ještě klame tím, že působí popisně, jakoby šlo o zachycení události, nikoli o postoj - nesmírně soucitný, vzácně, neoriginálně humánní. Postava pozorovatele nese celou krásu básně, jakkoli se snaží tam nebýt, to je pro mne esteticky velice cenné - nebo prostě proto není tohle naposledy, co si sem jdu číst.
| Doporučil
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
