Přišla do Ostravy žena –
Byla hlasitá a taky němá –
Nahá a trochu oblečená –
Byla sama a přitom s něma –
Tu stála tam, co lidé běžně stávají –
U hluboké řeky Ostravice –
Vyskočila rybka, jak občas skákají –
Skočila jí přímo do levice –
Ve stejnou chvíli byly –
Z mraků rybí víly –
Smyly se i tvary domů –
U sta hromů – byly z nich chaluhy –
A potom ta tráva –
Co měnila se v zelenou vodu –
Plavala Ostrava –
Vodní království rybího průvodu –
Bylo to mezi Prahou a Afrikou –
Hleděli na ten cizí rybí zázrak –
Pocity mezi klidem a panikou –
To ještě neměli přežití náznak –
Žena stála –
S rybou stále mlčky a němě mluvila –
Pak se stala –
Satisfakce všeho, čím se kdy mučila –
Ryba pravila:
Od této chvíle –
Tvůj němý hlas –
Bude vábit každého z vás –
Smrtelníků –
Budeš procházet a oni –
Za tebou půjdou jako hejno ryb –
A co se pak bude dít? –
Zeptala se žena –
Stále hlasitě němá –
Nemeškej a jdi! Uvidíš! –
Mlčela ryba a skočila zpět –
Do vodních siluet --- Ostravice –
Žena tedy šla a šla –
Do centra –
A když se otočí –
Dívá se do očí –
Stovkám lidí –
Starým i mladým –
Veselým i hravým –
Smutným i plachým –
A dav na povel –
Který nezazněl –
Prostě šel a šel –
Nevěděl proč, kam –
Snad musel –
Žena zas u řeky stála –
S plavými vlasy si hrála –
Když lidé do vodního živlu skákali –
Ti všichni jsou tvými sluhy –
Královno všech vod –
A teď choď a prohlídni si svou říši!
Pravila ryba –
Když na břehu byla –
Už pouze ona –
Žena a kolem ní –
Rybí svět –
Co bral lidem dech --------- |